Dnes je neděle 25. červen 2017, svátek má Ivan, zítra Adriana

Zápis ze setkání pracovní skupiny Work- Life Balance v Pécsi 6.- 7. 3. 2008



Setkání moderoval: Dr. Zoltán Bretter, člen Hlavního shromáždění magistrátu v Pécsi, Člen zastupitelstva pro kulturu hlavního města Evropy 2010, profesor politologie na Pécské univerzitě - humanitní fakulta

Hlavní témata schůze:

Dr. Bretter seznámil přítomné se situací v Maďarsku a ve městě Pécs:

  • Všeobecná situace na maďarském trhu práce: 45% žen je zaměstnáno. Existuje jen 3,8% zaměstnání na půl úvazku v porovnání s 46% v Nizozemí. Maďarský trh práce neakceptuje zaměstnání na půl úvazku.
  • Mateřská dovolená trvá 3 roky. Matkám dětí ve věku 0 - 2 roky je vyplácen poměrně štědrý mateřský příspěvek. Činí až 70% z posledního platu. K tomuto příspěvku si nemohou přivydělat, to je možné až u mateřského příspěvku, který žena pobírá  u dítěte ve věku 2 - 3 roky.
  • Zařízení v Maďarsku, která se věnují péči o děti: města s počtem obyvatel větším než 10 000 mají zákonnou povinnost poskytnout služby denních jesliček. Stát finančně pokrývá poplatky, rodiče hradí pouze stravu a externí aktivity. Rodinné (státní) jesličky jsou hrazeny státem až ve výši 50%. Soukromé jesle obdrží 30% z veřejných financí.
  • Problémy vyvstávají ve venkovských oblastech, kde není zákonná povinnost poskytovat péči o děti. Další problémy zahrnují reintegraci matek na pracovním trhu po dovršení mateřské dovolené. Přijatelná řešení by mohla zahrnovat další vzdělávání v průběhu mateřské dovolené nebo umožnit, aby práce na půl úvazku a pobírání mateřského příspěvku mohlo  probíhat současně. Problémem ovšem je, že zaměstnání na půl úvazku nejsou v současné době na trhu práce k dispozici.
  • Vláda v Maďarsku ustanovila Plán rovnocenných příležitostí (Law 2004, EOP), který jsou povinni plnit zaměstnavatelé ve veřejném sektoru s více než 50 zaměstnanci.  EOP by mohl poskytnout možnost částečných úvazků, flexibilní pracovní dobu a péči o dítě.
  • Situace ve městě Pécs:
  1. 75% místních administrativních pracovníků jsou ženy s jasně danou pracovní dobou,
  2. 69% z 500 zaměstnanců mají děti, z toho je 1 pozice na půl úvazku,
  3. 33 z 54 vedoucích pozic jsou obsazeny ženami,
  4. Žádný handicapovaný člověk není zaměstnán, ačkoli místní legislativa vytvořila pro tyto lidi přístup.
  • Je třeba definovat odpovědnost za opatření v oblasti work-life balance na úrovni státu a na úrovni měst. Příklad malých projektů, které mohou města realizovat: Zavést malá hřiště, kde by děti mohly být zanechány během večera v blízkosti koncertní haly nebo divadla (pro malé děti od 2 let výše).

Příspěvky města Rijeka, Chorvatsko:

  • V Chorvatsku   je počet plánovaných dětí  2,7  oproti 1,8 skutečně narozených - to ukazuje na potřebu politiky “work-life balance“.
  • Situace v Rijece:
  1. Ve městě je 20 školek městských + 10 soukromých, které jsou otevřeny 10,5h denně pro děti 3 - 6 let, rodiče platí 25%. Jsou zde i jesličky pro děti od 6ti měsíců stáří dítěte, platba rodičů taktéž 25% z celkové částky.
  2. Existuje tu certifikát pro soukromé vychovatelky, který je organizovaný ONG v Rijece.
  3. ONG spolupracuje s doktory a psychology zajišťujícími program, který je certifikovaný státem.

Příspěvky města Vilnius, Litva:

  • Prezentace work-life balance je základní otázkou, která je propojena s kulturou, ale i ztrátou rodinných hodnot v Litvě. Mnoho problémů je způsobených tím, že rodiče pracují v zahraničí a děti jsou svěřeny do péče prarodičů. Neměli bychom proto přemýšlet jen o jesličkách, ale také o tom, aby rodiče a jejich děti žili spolu. Potřeba přemýšlet a působit na nejvyšším, národním stupni, ne pouze lokálně. Situace na vesnicích v Litvě je problémová, protože rodiče pracují a děti jsou zanechány bez péče, nedostatek komunikace.
  • Problémy s dětmi, jejichž rodiče jsou v zahraničí. Městem bylo založeno centrum pro denní péči, je v plánu založit centra pro celé rodiny, a to zejména  rizikové.

Příspěvky města Štrasburk, Francie:

  • Francie zcela zřejmě preferuje, aby ženy chodily do práce. Ve Francii pracuje 80% žen.

Postup byl stanoven na 50 let dopředu: veřejná školka pro všechny děti staré více než 2.5 roku, průměrná porodnost je v poměru 2 děti.Děti staré 0 -3 roky: 50% jich je v domácí péči, 10% v péči vychovatelek, 30% v soukromé péči, 10% jiné.

  • Soukromé vychovatelky dětí musí složit zkoušky ke způsobilosti výkonu práce.
  • Příklad dobrá praxe: nabídka domácí péče během atypických hodin na limitovaný časový úsek + pomoc v hledání dlouhodobých pečovatelských služeb pro děti.Cílová skupina: rodina s jedním rodičem nebo podpora pro nezaměstnané, kteří hledají práci/začínají v nové práci. Stejné poplatky jako u denní péče. Organizováno městem ve spolupráci s neziskovými agenturami a finančně dotováno státem.

Příspěvky města Salzgitter, Německo:

  • Soukromé vychovatelky musí projít kurzem v rozsahu160 hodin, který organizuje město.
  • Ve městě je 40 míst v jeslích a počet bude stoupat. Na venkově jsou téměř  výhradně jesle soukromé.
  • Městská zařízení hledají pečovatele pro děti  rodičů, kteří mají netypickou pracovní dobu.

Příspěvky města Satu Mare, Rumunsko:

  • Matky zůstávají první 2 roky doma, následuje školka, soukromá vychovatelka nebo důchodkyně (důchodce).

Příspěvky města Wroclaw, Polsko:

  • Neměli bychom přemýšlet pouze o péči o dítě, ale také jak umožnit rodičům, aby mohli trávit více času se svými dětmi. Měli bychom radši mluvit o work-family balance než work-life balance, protože práce je součástí života. Nepočítá se jen kvantita, ale hlavně kvalita času – jeho vyplnění, který rodiče stráví se svými dětmi.
  • Vážným problémem některých států je tzv. „euro-osiřelost“:  2 miliony rodičů z Rumunska jsou v zahraničí, dětí zůstávají s prarodiči, to je problémem i v Polsku. Výzva: jak změnit města, aby byly pro rodiče atraktivnější a proto, aby v nich zůstali, i když  není možné  upravit platy. Ve Wroclawi je nedostatek občanské společnosti, několik NGOs ( kromě církve).
  • Příklad dobré praxe:
  1. Podpora pro velké rodiny ( s 3 a více dětmi) ve Wroclawy - zdarma služba zdraví a poradna, podpora využívání veřejné dopravy ( pouze v neděli a pro celou rodinu ), sport + volný čas (rodinné pasy - volné vstupenky).
  2. Paralelní představení pro děti ( loutkové divadlo) ve stejné době i pro rodiče, 2 představení, odpoledne, pod jednou střechou.
  • Nutnost podpory pro velké rodiny, také pro integraci starší generace,  trvalost rodinných vztahů a závazků ( z pohledu vysokého poměru rozvodů ).

Setkání bylo zakončeno návštěvou „Gandhi Secondary School“, jedné z mála rómských škol ve střední  Evropě




Tyto stránky vytvořil Odbor zdraví Magistrátu města Brna ve spolupráci
s Poradním sborem Rady města Brna pro rodinu, z dotace MPSV, kterou město Brno získalo výhrou v soutěži „Obec přátelská rodině v kategorii měst nad 50 tisíc obyvatel“ za rok 2008.
Foto Petrov: Miloslav Bouška

Všechna práva vyhrazena. Copyright © 2009-2017 Brno | Město pro rodiny
Datum poslední aktualizace 18.10.2016
Redakční Systém redaQ